|
|
Aristoxenos z Tarentu - Studie k dílu Elementa Harmonica
Langhammerová, Gabriela ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šíma, Antonín (oponent) ; Švantner, Martin (oponent)
Výše zmíněná práce se zabývá dílem Elementa Harmonica (Harmonika stoicheia/Harmonické prvky), jehož autorem je Aristoxenos z Tarentu a ve stejné míře kontexty vzniku tohoto díla. Elementa jsou hudebně-teoretickým dílem, zaměřeným na konkrétní části, z nichž se skládá hudba, konkrétně melodie. Obsahují rozsáhlý a důkladný popis jednotlivých prvků včetně osob, které se stejnou problematikou zabývaly již před Aristoxenem. Elementa jsou tedy mimo jiné velmi cenným zdrojem poznatků týkajících se jak hudební teorie, tak metodologie a hudební praxe, které poskytli Aristoxenovi předchůdci. Elementa však představují také zajímavý metodologický přístup, který kombinuje matematické (tedy v podstatě pýthagorejské) a peripatetické (převážně aristotelské) postoje v jedinečné syntéze vedoucí k ustavení zcela nové pozice hudebně-teoretického bádání. Tato práce poskytne analýzu hlavních konstitutivních větví, a také důsledků, které z ní plynou. Klíčová slova: Aristoxenos z Tarentu, antická hudební teorie, Elementa Harmonica, metodologie vědy, dějiny vědy, pýthagorejská tradice, peripatos, melodie, elementa
|
|
|
"Plant hunting" (lov rostlin) v kontextu vědy, kultury a mentality 19. a počátku 20. století
Kocurek, Jakub ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "plant-huntingu" a "plant-hunterů" (tzv. lovu a lovců rostlin) charakteristickým zejména pro Viktoriánskou a meziválečnou Británii. Tento fenomén definuji, personálně vymezuji a zasazuji do času a prostoru. Následně se jej pokouším vysvětlit. Zaměřuji se především na otázky, proč fenomén vznikl v dané době a místě, proč a zda vůbec zanikl a zda byl eventuálně něčím substituován a čím. Ptám se, co existence tohoto fenoménu vypovídá o lidském vztahu k rostlinám a živému světu jako takovému. Fenomén se při tom pokouším nahlédnout prostřednictvím rostliny představující objekty zájmu, tj. úlovky "plant-hunterů." Právě ty považuji za klíč k pochopení fenoménu. Proto se snažím ukázat, co je odlišuje od ostatních rostlin. Konfrontuji tyto rostliny s výsledky recentních výzkumů fytofilie a se schématy v obecnější lidské percepci přírodního světa. Dále se pro ně pokouším nalézt vhodné funkčně typologické pojmenování a zařadit je do teoretického výkladového rámce. Celý fenomén nahlížím v kontextu dobové vědy, technologie, politiky a společnosti.
|
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Vědecká a institucionální činnost Bohumila Němce na Univerzitě Karlově
Loginov, Ivan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárský, Viktor (oponent)
Bohumil Němec patří mezi nejvýznamnější osobnosti české vědy. Počátkem 20. století značně přispěl k objasnění gravitropismu rostlin, a zasloužil se o vznik ústavu fyziologie a anatomie rostlin na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity. Kromě toho se věnoval tématu regenerace u rostlin, oplodnění a jaderného dělení. Ve své práci jsem zpracoval Němcovy odborné i popularizační publikace a za použití sekundární literatury analyzoval jeho celkové působení na univerzitě v historickém kontextu. Výstupem práce je strukturovaný přehled vědecké činnosti Bohumila Němce, který je možné využít pro navazující výzkum.
|
|
|
Vybrané kapitoly z dějin elektrotechniky a magnetismu
FABIÁN, Ivan
Cílem bakalářské práce je tvorba doplňkového výukového materiálu pro vzdělávací předměty, které souvisí s elektrotechnikou a magnetismem na středních školách a gymnáziích. Má za cíl osvětlením životních příběhů vynálezců atraktivnější formou přiblížit středoškolské mládeži technické poznatky a strohá fakta objevů.
|
|
|
České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví
Šmied, Miroslav ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Daniel, Ladislav (oponent)
ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...
|
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
host ::
RSS.